předchozí | následující

Kapitola 8
Problémy trestných činů v oblasti drog a vězeňství

Drogová kriminalita

Drogovou kriminalitu lze rozdělit do těchto čtyř kategorií:

Tabulka 4: Drogy, které nejčastěji figurují ve „zprávách“ o trestné činnosti souvisící se zneužíváním drog v zemích EU a Norsku

Země

Poznámky

Rok

Podíl ( %)

Konopné drogy

Heroin

Kokain

Belgie

 

2002

67

8

7

Česká republika

(2)

2002

37

8

1

Dánsko

 

–

není uveden

není uveden

není uveden

Německo

(2) (3)

2002

56

17

9

Estonsko

 

–

není uveden

není uveden

není uveden

Řecko

 

–

není uveden

není uveden

není uveden

Španělsko

(1) (4)

2002

52

7

33

Francie

(2)

2002

87

5

3

Irsko

(2)

2002

65

9

6

Itálie

(1) (4)

2002

42

27

28

Kypr

 

–

není uveden

není uveden

není uveden

Lotyšsko

 

–

není uveden

není uveden

není uveden

Litva

(1)

2002

10

15

1

Lucembursko

(1)

2002

28

51

21

Maďarsko

(2)

2002

66

16

2

Malta

 

–

není uveden

není uveden

není uveden

Nizozemsko

(2) (5)

2002

37

58

 

Rakousko

(1)

2002

58

11

11

Polsko

 

–

není uveden

není uveden

není uveden

Portugalsko

(3) (4) (6)

2002

36

17

8

Slovinsko

(1)

2002

82

10

2

Slovensko

 

–

není uveden

není uveden

není uveden

Finsko

 

–

není uveden

není uveden

není uveden

Švédsko

(1) (7)

2001

34

7

2

Velká Británie

(1)

2000

69

12

5

Norsko

 

–

není uveden

není uveden

není uveden

Poznámky

Přesná definice pro každou zemi je uvedena v metodických poznámkách ke „zprávám“ o trestných činech dle protidrogové legislativy ve Statistickém věstníku za rok 2004.

 

(1) Ze všech uvedených drog (výlučně nebo nikoliv).

(2) Mezi hlavními drogami.

(3) Ze všech trestných činů, podle jednotlivých drog (v některých případech nejsou údaje pro toto rozdělení k dispozici).

(4) Z trestných činů distribuce drog/nezákonného obchodu s drogami (protože užívání/vlastnictví drog není kvalifikováno jako trestný čin).

(5) Data uvedená pod záhlavím „heroin“ se týkají „tvrdých drog“ (definovaných jako drogy představující nepřijatelné riziko pro veřejné zdraví, kam patří například (heroin, kokain, extáze, LSD). Při některých trestných činech figurují kromě „tvrdých drog“ také konopné drogy, tyto případy však zde nejsou zahrnuty, což je důvodem, proč je součet nižší než 100 %.

(6) Tento podíl je podhodnocen, protože představuje trestné činy za každou jednotlivou (pouze jedinou) drogu, např. trestné činy, v nichž figuruje pouze konopí (nikoliv „konopí + další droga či drogy)“.

(7) Z osob, jimž státní zástupce uložil sumární pokutu nebo jimž soud uložil trest.

Pramen: Národní kontaktní místa.

Údaje o prvních třech kategoriích trestných činů jsou v EU jen zřídka dostupné a ty, které jsou k dispozici, pocházejí z namátkových místních studií, jež nejsou obvykle běžně zpracovávány a lze z nich jen obtížně něco vyvodit.

Do „hlášení“ (93) o porušování protidrogových zákonů (užívání a držení drogy, nezákonné zacházení a obchodování s drogami apod.) se promítají rozdíly v právním řádu jednotlivých zemí a také různorodost způsobů, jimiž jsou tyto zákony uplatňovány a vymáhány, a dále rozdíly v prioritách a ve zdrojích, které orgány činné v trestním řízení přidělují pro konkrétní trestné činy. Informační systémy, které shromažďují údaje o porušování protidrogových zákonů, se navíc v jednotlivých zemích značně liší, zvláště co se týče postupu hlášení a zaznamenávání těchto trestných činů, tj. které trestné činy se zaznamenávají a čas a způsob jejich zaznamenávání. V důsledku těchto rozdílů lze jen obtížně srovnávat jednotlivé země EU.

V letech 1997–2002 vzrostl ve většině zemí EU počet „hlášení“ o porušování protidrogových zákonů. Značný (dvoj- nebo vícenásobný růst) byl zaznamenán zejména v České republice, v Estonsku, Litvě, Maďarsku, Polsku, Slovinsku a Norsku. V letech 2001 a 2002 však došlo k poklesu počtu těchto „hlášení“ v Itálii a v Portugalsku (94) a v roce 2002 i v Estonsku (95), Irsku, Lotyšsku, Slovinsku a Finsku.

Většina nahlášených trestných činů souvisejících s porušováním protidrogových zákonů se týká užívání drog nebo jejich držení pro vlastní potřebu (96). Podíl těchto trestných činů na celkovém počtu trestných činů porušování protidrogových zákonů se pohybuje od 52 % ve Finsku až po 90 % v Rakousku. 90 % hlášených trestných činů porušování protidrogových zákonů v České republice se týká nezákonného zacházení a obchodování s drogami, zatímco v Itálii a ve Španělsku, kde není užívání a držení drog trestným činem, spadají do kategorie nezákonného zacházení a obchodování s drogami veškeré trestné činy v oblasti drog. A konečně ve Finsku, Portugalsku a Norsku (97) se většina trestných činů týká jak užívání, tak i nezákonného zacházení a obchodování s drogami.

Podíl trestných činů porušování protidrogových zákonů formou užívání a držení drog na veškerých trestných činech porušování protidrogových zákonů vzrostl za pětileté období 1997–2002 ve všech zemích, o nichž jsou k dispozici příslušné údaje, s výjimkou Portugalska (98). Tempo tohoto růstu bylo celkově pomalé, ale zřetelnější nárůst se projevil v Belgii, Lucembursku a Slovinsku a v Irsku do roku 2001. V Portugalsku začal podíl trestných činů souvisejících s užíváním drog klesat v roce 2000, čili o rok dříve, než přestalo být užívání a držení drogy pro vlastní potřebu pokládáno za trestný čin (v červenci 2001) (99).

Ve většině členských států je nejčastější nelegální drogou u trestných činů porušování protidrogových zákonů konopí (tabulka 4). V těch zemích, v nichž tomu tak je, se podíl trestných činů souvisejících s konopím na celkovém počtu trestných činů porušování protidrogových zákonů pohybuje od 34 % (ve Švédsku) až po 87 % (ve Francii). Heroin je nejčastějším předmětem těchto trestných činů na Litvě, kde tvoří 15% všech trestných činů porušování protidrogových zákonů, a v Lucembursku, kde tvoří 51 % všech těchto trestných činů. V Nizozemsku převládají trestné činy související s „tvrdými drogami“ (100). Na relativní podíl trestných činů v drogové oblasti se vztahem k některé konkrétní droze má vliv celá řada faktorů, včetně operačních priorit pracovníků orgánů činných v trestním řízení a explicitních či implicitních strategických rozhodnutí zaměřovat se rozdílně na různé typy drogové trestné činnosti.

Podíl trestných činů souvisejících s konopím roste od roku 1997 v Německu, Španělsku, Francii, Lucembursku, Maďarsku a Portugalsku, zatímco v Belgii, Itálii, Litvě, Nizozemsku, Slovinsku a ve Švédsku zůstává na stejné úrovni. V Rakousku rostl podíl trestných činů souvisejících s konopím na veškeré trestné činnosti v oblasti drog až do roku 1999, ale od té doby klesá (101).

Ve stejném období se ve všech evropských zemích, z nichž jsou k dispozici údaje, snížil i podíl trestných činů souvisejících s heroinem (102), s výjimkou Maďarska a Velké Británie, kde se zvýšil (103), a Litvy, kde od roku 2000 kolísá (104). Opačnou tendenci lze pozorovat u trestných činů souvisejících s kokainem, jejichž podíl na veškeré trestné činnosti v oblasti drog od roku 1997 roste ve všech zemích, které poskytují údaje, s výjimkou Německa, Litvy, Lucemburska a Maďarska, které hlásí klesající tendenci (105).

(93) Výraz „hlášení“ u trestných činů porušování protidrogových zákonů je dán do uvozovek proto, že označuje rozdílné koncepce v jednotlivých zemích (policejní hlášení o osobám podezřelých z páchání těchto trestných činů, o trestním stíhání za porušení protidrogových zákonů apod.). Přesnou definici pro jednotlivé země lze nalézt v metodických poznámkách o "hlášení“ trestných činů porušování protidrogových zákonů (methodological notes on definitions of ‘reports’ for drug law offences) ve Statistické ročence 2004. (Do roku 2001 se ve výročních zprávách používal výraz „zatčení“.)

(94) Pokles počtu „hlášení“ trestných činů porušování protidrogových zákonů v Portugalsku je důsledkem toho, že užívání drog a jejich držení pro vlastní potřebu přestalo být v červenci 2001 považováno za trestný čin.

(95) Pokles trestné činnosti v drogové oblasti v „hlášeních“ Estonska je důsledkem toho, že v září 2002 bylo opakované užívání drogy a držení malých množství drogy pro osobní spotřebu dekriminalizováno.

(96) Viz Statistický věstník 2004, oddíl DRCrime Tbl 2.

(97) V Norsku není činěn rozdíl mezi samotným zacházením a nezákonným obchodováním s drogami a mezi užíváním, zacházením a nezákonným obchodováním s drogami. Ostatní trestné činy porušování protidrogových zákonů se týkají samotného užívání drog.

(98) Viz Statistický věstník 2004, oddíl DRCrime Tbl 4.

(99) Zákon, který dekriminalizoval užívání a držení drog pro vlastní potřebu, byl schválen v listopadu 2000 a nabyl účinnosti v červenci 2001.

(100) V Nizozemsku jsou „tvrdé drogy“ definovány jako drogy představující nepřijatelné riziko pro veřejné zdraví, jako je heroin, kokain, extáze nebo LSD.

(101) Viz Statistický věstník 2004, oddíl DRCrime Tbl 5.

(102) Následující země rozdělily postupně trestné činy v oblasti drog do kategorií podle jednotlivých drog: Belgie, Německo, Španělsko, Francie, Irsko, Itálie, Litva, Lucembursko, Maďarsko, Nizozemsko (pouze na konopí a „tvrdé drogy“), Rakousko, Portugalsko, Slovinsko, Švédsko a Velká Británie (pouze do roku 2000).

(103) Údaje pro Velkou Británii byly k dispozici pouze do roku 2000.

(104) Viz Statistický věstník 2004, oddíl DRCrime Tbl 6.

(105) Viz Statistický věstník 2004, oddíl DRCrime Tbl 7.