Intervence v zařízeních pro trávení volného času

Prevence prováděná v zařízeních pro trávení volného času je zřejmě nejlépe zavedenou konkrétní formou selektivní prevence. V některých členských zemích (obr. 8 OL) jsou obsah této prevence, její pravidla a poskytované služby již poměrně dlouhodobě zavedené. Dochází k mírnému zintenzivnění preventivních aktivit, zejména v nových členských zemích (tab. 5 OL).

Obr. 8 OL: Význam přisuzovaný v členských zemích preventivním opatřením v zařízeních pro trávení volného času (EN)

Tabulka 5 OL: Souhrnné parametry prevence v zařízeních pro trávení volného času (EN)

Intervence zahrnují opatření zaměřená na abstinenci, např. v rámci švédské kampaně „Je mnoho důvodů proč nebrat drogy“ realizované v létě 2003 (jejímž cílem bylo posílit přesvědčení těch, kteří již s užíváním drog nesouhlasí, a přesvědčit ty, kteří zatím váhají, aby zvolili správnou cestu), až po testování tablet prováděné pro uživatele v některých zemích (viz dále) (26). V poslední době však ve stále vyšším počtu členských zemí získávají na významu strukturální přístupy, zejména v severských zemích (kde se týkají hlavně problematiky alkoholu) a v Itálii. Tyto přístupy jsou založeny na vypracování společné strategie spolupráce restaurací, klubů a barů s policií, službami protidrogové prevence, odborovými svazy zaměstnanců v pohostinství a místními samosprávami. Těžiště spočívá hlavně v problematice bezpečnosti, první pomoci, sledování výskytu drog a prevence nenadálých událostí a násilí. Pracovníci obsluhy jsou školeni v tom, jak rozpoznat rizikové situace a profesionálně zasáhnout.

V Dánsku se projekt prevence užívání extáze realizovaný ve dvou „modelových okresech“ zaměřil na preventivní intervence na úrovni měst a obcí (které formulovaly místní akční plány a protidrogové strategie), na základních a středních školách a v prostředí tanečních akcí. Intervence zahrnovaly zpracování „příručky nulové tolerance” k drogám v nočních podnicích a vytvoření internetové stránky obsahující podkladové materiály. Manažeři a zaměstnanci restaurací byli vyškoleni v tom, jak přistupovat k problémům s drogami. Podle prvních zpráv bylo využívání některých konkrétních služeb týkajících se užívání extáze, např. telefonická linka pomoci a poradenské služby, nízké. Došlo k několika málo příjmům na pohotovosti nebo v léčebných zařízeních.

Nedávno byla v rámci holandsko-německo-rakouské studie (Benschop a kol., 2002) (27) provedena analýza dopadu služeb testování tablet na drogové chování a na povědomí o rizicích u uživatelů extáze ve třech evropských městech (Amsterdamu, Hannoveru a Vídni). Respondenti v těchto třech městech si byli vzájemně pozoruhodně podobní: rozdíly mezi těmi, kteří službu testování tablet využívají, a těmi, kteří jí nevyužívají, byly malé. Nejčastějším zdrojem informací o extázi jsou vrstevníci, přičemž sdělovací prostředky a společenské časopisy hrají pouze okrajovou roli. Uživatelé o výsledcích testů informují své přátele. Tato neformální cesta šíření informací se považuje za skrytou výhodu testování tablet: rozšiřuje síť protidrogové prevence a snižuje práh pro kontakt s preventivními službami. Uživatelé a neuživatelé se pohybují v oddělených sociálních sítích a vzájemně se nesetkávají, a to ani když se účastní stejných akcí (např. tanečních). Při studii nebyly zjištěny žádné náznaky, že by testování tablet stimulovalo užívání extáze nebo že by rozšiřovalo okruh jejích uživatelů.

(26) Viz též obr. 8 OL: Význam přisuzovaný v členských zemích preventivním opatřením v zařízeních pro trávení volného času.

(27) V EDDRA.