Problémové užívání drog, užívání heroinu a nitrožilní aplikace drog

Užívání heroinu a nitrožilní aplikace drog jsou hlavní složkou ukazatele EMCDDA o problémovém užívání drog. Tento ukazatel je složeným měřítkem, které má za cíl pomoci při odhadu rozsahu tohoto chronického drogového problému, který je do značné míry skrytý. Podle odhadů se problémové užívání drog týká asi 2 až 10 osob z 1 000 dospělých. Odhady počtu problémových uživatelů drog se značně liší jak mezi zeměmi, tak v rámci jednotlivých zemí. Poměrně vysoké počty uvádí Dánsko, Itálie, Lucembursko, Portugalsko a Velká Británie.

Problémoví uživatelé drog v Evropě začínají tvořit poměrně nesourodou skupinu. V mnoha zemích většinu problémových uživatelů drog historicky tvořili uživatelé heroinu, avšak v současnosti je stále častější užívání několika druhů drog a stimulantů. Přestože je obtížné učinit nějaký odhad, zdá se, že v mnoha zemích je užívání heroinu poměrně stabilní a počty nových uživatelů oproti situaci v 90. letech minulého století klesají. Tento rozbor nemusí odpovídat situaci v nových členských zemích EU.

Evropa se na celkovém množství heroinu zachyceného v celosvětovém měřítku podílí o něco více než z jedné čtvrtiny. Nelze vysledovat žádný zřetelný trend v objemu heroinu zachyceného v EU, nicméně obecně lze říci, že je poměrně stabilní. Z hlediska zachyceného množství a počtu záchytů je z Velké Británie, následované Španělskem, hlášeno více záchytů než z jiných zemí.

V evropských zemích dochází k omezené výrobě opiátů, která se do značné míry omezuje na výrobu lokálně konzumovaných produktů z makové slámy. Z nejnovějších údajů nelze vysledovat žádné zřetelné trendy ohledně čistoty heroinu nebo jeho ceny při pouličním prodeji.

Opiáty jsou v Evropě i nadále hlavní příčinou úmrtí souvisejících s nelegálními návykovými látkami. Každoročně dojde k 8 000 až 9 000 zaznamenaných smrtelných případů předávkování, nicméně tento údaj je téměř určitě podhodnocen. Většinu obětí tvoří mladí muži ve věkovém rozmezí od 25 do 35 let, i když se zdá, že věk obětí stoupá. Přestože mezi jednotlivými zeměmi existují významné rozdíly, obecně lze říci, že počet úmrtí souvisejících s drogami se v EU jako celku v 80. a 90. letech minulého století neustále zvyšoval. V letech 2000 a 2001 řada zemí hlásila pokles počtu úmrtí souvisejících s drogami a v důsledku toho na úrovni EU došlo k mírnému avšak statisticky významnému poklesu počtu hlášených úmrtí, a to z 8 838 na 8 306. Z historického hlediska je však počet úmrtí nadále vysoký.

V poslední době vyvolávají znepokojení zprávy o nezákonném obchodu s fentanylem, syntetickým opiátem, který má až stokrát vyšší potenci než heroin. Nedávno došlo k záchytům v řadě pobaltských států a v Ruské federaci. V Estonsku se fentanyl objevil na trhu jako náhrada heroinu koncem roku 2001 a v roce 2002 došlo ve Finsku k záchytu velkého množství metylfentanylu.

Studie zaměřené na uživatele heroinu podstupující léčení ukazují na značné rozdíly, které existují mezi jednotlivými zeměmi v rozsahu, v němž uživatelé tuto drogu užívají nitrožilně nebo ji kouří. Méně než polovina nových žadatelů o léčení užívajících heroin uvádí nitrožilní užívání a v některých zemích se nitrožilní užívání stává čím dál tím neobvyklejším. Jinde, a to zejména avšak nikoli výhradně v nových členských zemích, zůstává pro uživatele heroinu nitrožilní užívání normou. Celkové odhady prevalence nitrožilního užívání drogy se pohybují mezi dvěma a šesti případy na 1 000 dospělých.

V některých nových členských zemích EU a s nimi hraničících státech se šíří epidemie HIV, ačkoli prevalence se v jednotlivých zemích EU značně liší. V západní Evropě je zjevná stabilizace nebo pokles prevalence ohrožován několika lokálními výskyty, k nimž došlo od poloviny 90. let, a trvale vysokou mírou infekce zjištěnou u některých skupin populace.

Míra rozšíření hepatitidy C (HCV) je v Evropě mezi narkomany, kteří si drogu aplikují nitrožilně, i nadále vysoká. Na základě studií bylo zjištěno, že jedna čtvrtina až téměř všichni zkoumaní uživatelé, kteří si drogu aplikují nitrožilně, mají proti tomuto viru protilátky. V některých případech lze vysledovat přímou souvislost mezi mírou výskytu infekce HCV a HIV. Mezi evropskými uživateli, kteří si drogy aplikují nitrožilně, je běžná i žloutenka B, a to i přes možnost očkování. Snad jen s výjimkou některých pobaltských států zůstává v EU výskyt tuberkulózy mezi uživateli, kteří si drogy aplikují nitrožilně, poměrně malý, avšak v některých zemích hraničících s EU je výskyt tohoto onemocnění vysoký.

Celkově se v celé EU zvyšují investice do programů výměny jehel a injekčních stříkaček pro uživatele, kteří si drogy aplikují nitrožilně. Služby poskytované v této oblasti značně rozšířily Estonsko a Lotyšsko a tyto programy byly rovněž zavedeny v Severním Irsku a Flandrech (Belgie). V některých zemích, kde jsou tyto programy zavedené již delší dobu, však došlo k poklesu počtu vydaných injekčních stříkaček, což možná odráží nižší míru nitrožilního užívání drog. Hlavní trendy vývoje nízkoprahových služeb směřují k větší integraci s dalšími službami zaměřenými na přežití uživatelů, k nimž patří např. útulky a primární zdravotnická zařízení, a k větší pružnosti jejich pracovní doby. Místnosti pro aplikaci drog poskytují tři členské země, a EMCDDA v roce 2004 o těchto zařízeních vydalo podrobnou studii.