Politiky a právní rámec

Jedním z nejvýraznějších aspektů vývoje politik zmíněných ve zprávě je střednědobé hodnocení akčního plánu navazujícího na zvláštní zasedání Valného shromáždění OSN o celosvětovém drogovém problému konané v roce 1998 (UNGASS). EMCDDA navíc přispívá k hodnocení Akčního plánu EU boje proti drogám (2000–2004), jenž bude ukončen v r. 2004.

V červnu 2003 přijala Rada ministrů Doporučení k prevenci a snižování poškozování zdraví v souvislosti s drogovou závislostí. K hlavním oblastem, kterých se doporučení týká, patří ochrana zdraví a omezování rizik, snižování výskytu krví přenášených onemocnění mezi uživateli drog (HIV, HCV a TBC), snižování počtu úmrtí souvisejících s drogami a zavádění vhodných mechanismů hodnocení. V roce 2003 Rada ministrů rovněž dosáhla politického konsensu ohledně rámcového rozhodnutí o nezákonném obchodu s drogami. Tento konsensus byl zacílen na dosažení harmonizace trestních postihů a rozšíření záběru akčního postupu tak, aby zahrnoval zločinecké a teroristické organizace, které finanční prostředky získávají nezákonným obchodováním s drogami.

V roce 2003 pokračovala činnost související s kontrolou nových syntetických drog v rámci Evropské unie. Rada ministrů přijala rozhodnutí o uplatnění kontrolních opatření vůči látkám 2C-I, 2C-T-2, 2C-T-7 a TMA-2.

V roce 2003 došlo k nárůstu počtu zemí, v nichž protidrogová politika funguje v rámci celkové národní strategie, přičemž plán postupu proti drogám přijaly Dánsko, Německo, Litva a Slovinsko. Jakmile se podle plánu v roce 2004 přidají i Estonsko a Francie, bude tento postup uplatňován ve více než třech čtvrtinách všech členských zemí EU. Společná témata obsažená v národních strategiích zahrnují závazek k vyváženému přístupu k činnostem týkajícím se poptávky a nabídky a výslovné uznání významu koordinace.

Z hodnocení protidrogové politiky lze čerpat významné ponaučení do budoucnosti. Oblasti, v nichž členské země v roce 2003 hlásily monitorování nebo hodnocení, zahrnují dopad nové protidrogové legislativy; dopad měnící se právní úpravy problematiky držení drog pro osobní potřebu a zejména držení konopí; opatření umožňující místním úřadům postupovat proti objektům souvisejícím s nezákonným obchodem s drogami a proti veřejnému pohoršení; programy, jejichž cílem je odkazovat osoby, které mají problémy s drogami, na orgány mimo trestní řízení; a opatření zaměřená proti nezákonnému obchodování s drogami a legalizaci příjmů z trestné činnosti („praní špinavých peněz“). Postupy uplatňované v členských zemích k měření národních strategií protidrogové politiky jsou uvedeny ve vybraném tématu Hodnocení.

Dvě země (Belgie a Velká Británie) uvedly změny v právní klasifikaci konopí. V obou těchto zemích je problémové užívání konopí výslovně upraveno zákonem nebo směrnicemi a přijaté legislativní změny mají řadu významných dimenzí, které byly často opomíjeny ve zprávách médií o těchto opatřeních.

Stále důležitější oblastí pro budoucí aktivity a mezinárodní spolupráci je stanovení pravomocí, které umožní konfiskaci majetku osob nezákonně obchodujících s drogami a zločineckých organizací. K novému vývoji v této oblasti dochází ve Španělsku, Francii, Irsku a Velké Británii.

Problematika řízení pod vlivem návykových látek a přístup k ní je v řadě členských zemí nadále velice aktuální. V roce 2003 byly ve třech zemích (Francii, Rakousku a Finsku) provedeny významné změny s cílem upřesnit či posílit legislativní úpravu v této oblasti.